Na začátku března 2022 si přečetla jedna z pracovnic Komunitního centra pro válečné veterány Brno prosbu svojí ukrajinské kamarádky na Facebooku: „Milí dobrovolníci, policie pracuje 24/7 a nutně potřebujeme jednorázové nádobí.“ Text umístila na svoji FB zeď paní VIRA PROCIV – kapitánka lvovské pořádkové policie.
Kdy jindy pomoci, než TEĎ?
Tým Komunitního centra pro válečné veterány společně se spolkem Československý legionář-SPIA CZECH, z.s., začal oslovovat možné dodavatele materiálu.
Díky komunikaci s velitelkou lvovské policie realizační tým také zjistil, že policisté a spolupracující dobrovolníci potřebují ještě akutně potravinovou energii do kapsy, nápoje, léky a další zdravotnický materiál.
Od čtvrtka 3. března 2022 do úterý 8. března 2022 dali pracovníci dohromady 31 beden materiálu a 4 zavazadla s oděvy a dětskými hračkami.
Díky úžasným lidem ze společností AG FOODS a.s., WIMEX, s.r.o. a jejich vedení se podařilo pro lvovské policejní pracoviště zajistit nápoje, kelímky, příbory, jednorázové talíře i polystyrenové boxy v řádu tisíců kusů.
Díky dalším dárcům z řad členů Československý legionář-SPIA CZECH, z.s. se podařilo získat 4 bedny zdravotnického materiálu, hračky a textil a díky soukromé dárkyni paní Jitce Vítkové 7 krabic oplatek čítající několik stovek kusů. Ovšem veškerý materiál by v KCVV BRNO nebyl nic platný, nebýt skvěle koordinovaného týmu lidí zajišťujícího přepravu do místa určení, tedy na oddělení pořádkové policie ve LVOVĚ.
A proč je v nadpisu „aneb PŘÁTELSTVÍ“?
30. května 2017 se skupina expertů z České republiky pod vedením PhDr. Petra Pojmana, Ph.D. z Team 4 Ukraine, z.s., vydala na týden (projekt Ministerstva vnitra ČR) do Lvova a měst Ternopil a Čortkiv, s cílem šíření prevence kriminality a preventivních projektů. Mise se účastnila ředitelka La Strada, o.p.s. Mgr. Markéta Hronková, Bc. Ondřej Skalník, zástupce Otevřená společnost, o.p.s., pplk. PhDr. Soňa Svobodová, MBA z Policejního prezidia ČR a součástí týmu byl i Bc. Jan Navrátil v roli tlumočníka a znalce prostředí.
Právě v rámci této konkrétní mise jsme se setkali s výjimečnými policistkami Virou a Martou. Ženy mimořádné, zapálené pro svoji práci, které se nám celý týden věnovaly nezištně s maximálním nasazením.
Přátelství s ukrajinskými policistkami fungovalo po řadu let ve formě facebookové komunikace hlavně cestou sdílení informací, komunikace a „lajků“…
A přišla válka a volání o pomoc…
Životní cesty jednotlivých členů se možná maličko vzdálily, ale kontakty a vztah k Ukrajině a jeho lidem přetrvaly. Bez váhání všichni tito lidé pomáhají. A co víc: mají okolo sebe hromady dalších lidí, kteří s mimořádným zápalem dělají totéž.
Náš příběh ukončím citátem. Jak říkal jeden neznámý moudrý chlap:
„Přátelství je, když někoho nevidíš třeba 10 let, ale když se potkáte, fungujete, jako byste se viděli včera.“
