Konference „Veteráni, jsme s vámi“ 4. 9. 2020:
V pátek 4. září pořádal spolek Československý legionář SPIA – Czech, z. s. ve spolupráci s Komunitním centrem pro válečné veterány Brno a Hvězdárnou a planetáriem Brno, další konferenci, v rámci 12. Mezinárodního setkání modrých baretů a válečných veteránů, se zaměřením na současné i budoucí postavení válečných veteránů v České republice. Konference se konala v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a záštitu nad akcí převzal ministr obrany České republiky Mgr. Lubomír Metnar. Účastníky přivítal a konferencí průběžně provázel plk. v. z. Ing. Roman Kopřiva, Ph.D. V úvodu vysvětlil význam konference a její poslání spočívající v podpoře širokého spektra veteránů. Úvodní zdravici pronesla brigádní generálka AČR Mgr. Lenka Šmerdová. Zdůraznila zásluhy válečných veteránů v minulosti i současné nasazení našich vojáků v novodobých misích, které si zasluhuje podporu ze strany armády České republiky i širší veřejnosti. Senátor a současně ředitel Hvězdárny a planetária Brno Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. zmínil význam vojenských složek v dobách ohrožení a nutnosti trvalého respektu vůči nim.
Předseda spolku Československý legionář – SPIA Czech, z. s. Ing. Karel Černoch přivítal hosty, krátce se ohlédl za dvacetiletou historií mezinárodních setkání a poděkoval všem účastníkům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas přípravě a programu setkání včetně řady souběžně probíhajících doprovodných akcí.
Dopolední blok prezentací zahájil npor. Štěpán Daněk, který hosty prostřednictvím své prezentace pozval na exkurzi do Ústřední vojenské nemocnice Praha. Představil projekty péče o válečné veterány, a to projekty pod názvem „Zelená cesta, Program podpory zdraví pro válečné veterány, Domov Vlčí mák“ a také záměr otevřít letos 10. listopadu Komunitní centrum pro válečné veterány Praha po vzoru již fungujícího brněnského centra. Uživateli by měli být primárně klienti nemocnice, k dispozici bude právní poradenství, umístění dětí v letních táborech, v případě realizace projektu „Vila Dělostřelecká“ bude k dispozici nadstandardní místo určené pro trávení volného času, účast na kurzech, seminářích, výstavách a přednáškách. Prezentaci doprovázely fotografie z prostor, ve kterých probíhají úpravy k naplnění zmíněných cílů.
Ing. Petr Hlaváček představil Komunitní centrum pro válečné veterány Olomouc, které vzniklo na sklonku loňského roku. Seznámil hosty s organizačními problémy, které vznik centra provázely. Podstatnou náplní činnosti je podpora rodinného zázemí veteránů, působení na mládež v oblasti formování vlasteneckých hodnot, branné výchovy a organizace volnočasových aktivit. K dispozici jsou i právní služby, pomoc psychologa a sociální poradenství. Důležitou součástí činnosti je spolupráce s mnoha dalšími regionálními spolky a organizacemi. KCVV má řadu záměrů v rámci regionu, například pracuje na projektu k obnově Vojenského hřbitova v Olomouci. Závěrem zazněl přehled uskutečněných i připravovaných akcí v příštím období. Určitým problémem zůstává chybějící databáze válečných veteránů v regionu, která by usnadnila komunikaci. V diskusi týkající se výroby a distribuce Vlčích máků vystoupila gen. Lenka Šmerdová a Ing. Karel Černoch, který objasnil řadu podrobností souvisejících se statutem válečného veterána.
Veteránka PČR pplk. v. v. PhDr. Soňa Svobodová, MBA přiblížila historii vzniku Komunitního centra pro válečné veterány v Brně, systém jeho řízení a strukturu. Vysvětlila pojem “koordinovaná rehabilitace“ jako všestranné použití různého množství léčebných, sociálních, výchovných a pracovních prostředků pro výcvik jedince k nejvyššímu možnému stupni funkční zdatnosti. Koordinovaná rehabilitace má ukotvení v historii, které ilustruje například činnost známého Jedličkova ústavu. Pplk. Svobodová dále představila hlavní pilíře práce s válečnými veterány spočívající v prevenci sociálního vyloučení, podpoře zdraví, pomoci při hledání uplatnění a poskytování komunitního ubytování. Závěrem prezentovala fotografie nejrůznějších akcí konaných v rámci KCVV Brno a prostřednictvím krátkého šotu se hosté mohli seznámit se širokou škálou činností odehrávajících se v komunitním centru.
Druhý blok prezentací zahájil zástupce náměstkyně ministra obrany pro řízení sekce správy a řízení organizací Ministerstva obrany Ing. Jaroslav Krauter. V příspěvku se zabýval Koncepcí péče o válečné veterány pro období 2017–2021, která byla schválena v roce 2017 za ministra Martina Stropnického. Krátce seznámil hosty se záměry nové koncepce připravované pro období 2022–2026.
Vizi Odboru pro válečné veterány MO po personálních změnách představil ředitel Odboru MO pro válečné veterány plk. Ing. Karel Vávra, Ph.D. V úvodu vysvětlil organizační začlenění odboru a seznámil hosty s číselnými údaji v podobě počtu a kategorií válečných veteránů. Konkrétní čísla dále rozčlenil podle účasti v zahraničních operacích a podle věku. Popsal, v čem spočívá právo nazývat se válečným veteránem a objasnil podmínky pro vydání osvědčení válečného veterána, ke kterému náleží i čestný pamětní odznak Válečný veterán České republiky. Zdůraznil potřebu legislativních změn ve věci Zákona o válečných veteránech č. 170/2002 Sb. Navázal na předchozí příspěvek rozborem Koncepce péče pro válečné veterány 2017–2021 a nastínil priority nově připravované koncepce pro další období. Součástí přípravy bylo i dotazníkové šetření o názorech samotných veteránů v oblasti péče o ně. V rámci šetření bylo rozesláno 2300 a vyplněno 503 dotazníků, tj. cca pětina. Nová koncepce by měla být dopracována nejpozději v září 2021. Důraz bude třeba klást nejen na péči o válečné veterány, ale také na řešení nejednotnosti mezi spolky sdružujícími veterány v ČR. Důležitým přínosem v této otázce je vznik nedávno založené Asociace spolků válečných veteránů. V diskusi vystoupil Ing. Ivo Musil, představitel Jihomoravské KO Sdružení válečných veteránů ČR s komentářem, že není k dispozici evidence a přehled válečných veteránů ve vojenské činné službě nebo v aktivní záloze a tito jsou vystaveni k horšímu zacházení v různých situacích. Plk. Vávra neměl k této otázce potřebné informace a v daném okamžiku ji nedokázal vyhodnotit.
Generálporučík v. v. JUDr. Jiří Kolář vystoupil s příspěvkem Vznik a směřování veteránského hnutí v PČR. Zatímco v 90. letech vzniklo občanské sdružení v podobě sekce při odborovém svazu policie, v roce 2008 došlo k výraznému posunu zrodem spolku Veterán Policie České republiky, který je nezávislým spolkem sdružujícím bývalé policisty. V této souvislosti zmínil i Zákon č. 361/2003 Sb. týkající se služebních poměrů ve vícero bezpečnostních sborech – kromě Policie ČR a HZS ČR, také u Celní správy, Vězeňské služby ČR a aj., ve kterém docházelo k řadě nejednotných a nesystémových řešení. V rámci jeho poslední novely došlo k některým dílčím potřebným změnám například k vymezení pojmu příslušník ve výslužbě a k definici jeho postavení. Ing. Kolář zmínil také příslušníky policie působící v misích, v rámci pořádkové, cizinecké nebo pohraniční policie, kteří splňují statut válečného veterána ve smyslu zákona o válečných veteránech. Veteránské policejní hnutí chce v budoucnu rozšiřovat svoji základnu a propojovat své aktivity s ostatními.
Příspěvek pod názvem Záměry a cíle Asociace spolků válečných veteránů přednesl její předseda brig. gen. v. v. Ing. Karel Blahna. Vrátil se k období 90. let a první účasti našich vojáků na mezinárodních misích, které vedlo ke vzniku novodobého veteránského hnutí jako záštitě vůči negativní reakci veřejnosti. Jmenovitě zmínil jednotlivé organizace a spolky sdružující veterány v rámci ČR, a to Sdružení válečných veteránů ČR, ČsOL, Československý legionář – SPIA Czech, z.s., Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel a další. Hnutí je roztříštěné, postrádá jednotnou strategii a nemá proto ani potřebnou vážnost. Důvodem je absence společenské poptávky, apatie ke spolkové činnosti a projevují se také generační rozdíly. Cílem asociace je změnit tento stav, vytvořit silné a konsolidované hnutí a šířit povědomí o národní hrdosti a identitě směrem k veřejnosti. Příkladem takového vnímání veteránů může být řada jiných zemí včetně Velké Británie, kde váleční veteráni požívají náležitého respektu veřejnosti. V závěru představil hlavní aktéry, tj. Spolek válečných veteránů 6. polní nemocnice, Československého legionáře – SPIA Czech, Klub výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno, Military muzeum gen. Sergěje Jana Ingra, Klub výsadkových veteránů gen. Jaroslava Klemeše Chrudim, Fratres z.s. (policie ČR), Asociace záložních brigád a jejich přítomné zástupce.
V následující části vystoupil zástupce Únie vojnových veteránov SR plk. v. z. Ing. Pavel Marko a slavnostně předal medaile těm, kteří se již řadu let významně podílejí na rozvoji veteránského hnutí, a především mezinárodní spolupráce v rámci WVF a SPIA.
Během polední přestávky probíhalo vystoupení dětského folklorního souboru Jarabáček. Přesvědčivé výkony dětí oděných do slavnostních krojů byly odměněny potleskem a uznáním všech přítomných.
Odpolední blok nazvaný Výzvy a jejich ohrožení zahájila předsedkyně Výboru pro obranu Mgr. Jana Černochová s příspěvkem Role samospráv a dalších veřejných institucí v podpoře válečných veteránů. Prezentaci spojila se svojí rolí starostky MČ Praha 2 a uvedla řadu příkladů konkrétní pomoci ze strany samosprávy, formy finanční podpory, projekty sociální a zdravotní péče, aktivní spolupráci s ministerstvem obrany nebo vnitra ve věci dotací či subvencí, nabídku pracovních příležitostí, ale také podporu v rámci každodenního života, různé slevy aj. Důležitou součástí je rovněž podpora osvětové činnosti s důrazem na posílení úcty a respektu k hodnotám hájeným válečnými veterány. Ocenila roli krajů a úspěšné působení veteránů v nově založených centrech, které byly na konferenci prezentovány jejich představiteli. Přislíbila osobní podporu ve věci legislativních změn vedoucích k pružnějšímu a efektivnějšímu způsobu práce v této oblasti.
Prezentaci pod názvem Rizika zneužití válečných veteránů ve spojení s extrémismem představil prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. V úvodu uvedl několik konkrétních příkladů extremismu z historie i současnosti. Pokračoval vymezením pojmu a typologií extremismu a zaměřil se na vybrané aktéry extremistické politiky v demokratických zemích. Na evropské úrovni neexistuje přesná a jednotná definice pojmu. Extremismus nacházíme u politických stran, polovojenských organizací, teroristických skupin, případně pučistických skupin i jednotlivců. V některých případech může docházet k rizikové interakci válečných veteránů a extremistických aktérů. U veteránů lze předpokládat vztah k disciplíně, bojovým, organizačním i velitelským schopnostem, které v kombinaci s frustrací osobní, profesní či frustrací z domácí, případně zahraniční politiky a veřejných poměrů mohou vést k sympatiím vůči extremistickým skupinám. Proti radikalizaci je možné se bránit prostřednictvím osvěty, diskusí, politických debat, analýzy extremismu a dalších způsobů, které povedou k prezentaci různých názorů a nabídce širokého spektra řešení. Radikalizaci můžeme považovat za hrozbu, nicméně rizikovost není v současné době velká a řešení spočívá v prosazení různých specializovaných projektů a participaci veteránů.
Kpt. v. z. Ludvík Cimburek, poradce NGŠ AČR pro oblast aktivní zálohy, představil příspěvek pod názvem Využití veteránů v aktivní záloze. V úvodu vymezil pojem „válečný veterán a vysvětlil pojem „voják v aktivní záloze“. Každý občan může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy. Další údaje se týkaly organizace jednotek aktivní zálohy s tím, že existují roty AZ u vojenských útvarů a zařízení (46), pěší roty AZ při Krajských vojenských velitelstvích (14) a příslušníci štábů praporů, brigád a velitelství sil. V závěru prezentace se autor věnoval využití veteránů v aktivní záloze. Stejně jako u každého vojáka z povolání v záloze je využití možné u jednotek AZ, ve štábech nebo podle zkušeností či zájmu. Dotazy z publika směřovaly k již zmíněné koncepci péče o vojáky v záloze a příslušným legislativním úpravám.
Senátor MUDr. Ladislav Václavec – místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu hovořil na téma Představa podpory veteránů ze strany Senátu PČR. Představil konkrétní náměty týkající se zdravotní a sociální péče. Věnoval se otázkám existenčních problémů, prevence, trhu práce a podpoře v legislativní oblasti. Zmínil Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a možnostech jejich rozšíření ve vztahu k veteránům. Ocenil vznik komunitních center, jejichž představitelé na konferenci vystoupili a zdůraznil důležitost propojení Výboru pro obranu a bezpečnost i dalších výborů pro zlepšení jejich podmínek a dalších možností. Nabídl svoji osobní podporu ve věci legislativních změn a vyzval veterány k aktivní spolupráci zejména ve věci Zákona o válečných veteránech č.170/2002 Sb. s tím, že nastala optimální doba ke změnám nevyhovujícího zákona, který může být díky aktivnímu přístupu samotných veteránů získat žádoucí podobu.
Plk. v. z. Ing. Roman Kopřiva, Ph.D. ukončil konferenci, poděkoval všem organizátorům a pozval přítomné hosty na podvečerní program – Vernisáž výstavy „… s vědomím rizika – příběhy českých vojáků v zahraničí“ a večerní koncert pěveckého sboru Kampanela.
Zapsala: Mgr. Iveta Kubová