Blížící se konec pandemie by se dal možná věštit pomoci kávové sedliny, ale zcela jistě se pozná podle toho, že kamarádi se začínají cítit zdravě a už se nebojí vytáhnout paty a setkávat se se svými přáteli.
A tak tomu bylo i v úterý 15. února na setkání T.O.K. Není třeba chlubit se tím, kolik lidí přišlo, ale pozoruhodné je, že mezi nimi bylo i 6 hráčů na kytary se svými nástroji.
To už není jenom obyčejná kamarádská slezina, to je už pořádný festival přátelství a radosti.
Vše bylo, jak má být, nejen povídání a vzpomínání na bývalou vojenskou službu, ale i pozpívání od srdce a z plných plic.
Děkujeme komunitnímu centru za poskytnutí azylu a organizační zabezpečení našeho pravidelného setkávání a už se těšíme na příště.
Miroslav Šuhaj