Je tady půlka listopadu a nějak to už člověka netáhne ven, zvlášť když je mokro a zamračeno. Pod střechou Komunitního centra bylo v úterý 15. listopadu sucho a teplo jako vždy.
Ale to nejsilnější teplo sálá pokaždé z kamarádských srdcí, která se mohla opět sejít v útulném prostředí a hlavně s osvědčeným repertoárem písniček, které nás vždy vrátí do mladých let.
Bylo to krásné jako vždy. Dík patří nejen muzikantům a všem, kteří přispěli k dobré náladě, ale samozřejmě i týmu KCVV, který nám připravil příjemné prostředí a poskytl azyl.
Díky a těšíme se už na prosincové Zpívání.
Miroslav Šuhaj
