Komunitní centrum pro válečné veterány v Brně uspořádalo ve spolupráci se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel pětidenní zájezd po stopách válečné operace, kterou za 2. světové války uskutečnil 1. československý armádní sbor po boku Rudé armády od září do října 1944. Zájezd se konal ve dnech 4. – 8. 10. 2019, v době hlavních oslav této události. Dne 5. října se účastníci zájezdu, zejména potomci bojovníků této operace – volyňských Čechů, účastnili pietních a vzpomínkových akcí v Polsku. Nejprve na vojenském hřbitově v Dukle, dále v Zarszině kde se nachází pomník 2. čs. paradesantní brigády a posléze v Nowosilcích. Zde se nacházela nemocnice a byly zde také pohřbeny necelé dvě stovky padlých příslušníků paradesantní brigády. Pietní akty na slovenské straně, přímo v den výročí překročení československých hranic 1. čs. armádním sborem se konaly 6. října. Hlavní vzpomínkový akt se konal na vojenském hřbitově, kousek od polsko-slovenské hranice. Účastníci tohoto dne prožívali i dobové velmi chladné počasí před 75 lety včetně dešťových přeháněk. Při spuštění slovenské hymny zaznělo mohutné dunění děl, které pohnulo několika stovkami účastníků a na tvářích potomků skanuly slzy se vzpomínkou na bojující předky. Následné vzpomínkové akty se konaly ve Svidníku, u sochy generála Ludvíka Svobody a u pomníku padlých sovětský vojáků. Pravděpodobně je to jedna z posledních vzpomínkových akcí, kterých se účastní ještě váleční veteráni, mezi nimi především dva účastníci této operace: volyňští Češi, generálové Miloslav Masopust a Václav Kuchynka. Za slovenskou stranu se účastnila delegace v čele s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a premiérem vlády Petrem Pellegrinym a další představitelé vlády, parlamentu a samosprávných celků. Za českou stranu stanul v čele delegace ministr obrany Lubomír Metnar. Je smutné, že žádný jiný vyšší představitel naší země se neúčastnil, přitom tato vzpomínka patřila nejkrvavější operaci v boji za náš stát, včetně toho, že zde padly stovky Čechů. Další čas, mimo vzpomínkových aktů, trávili účastníci v muzeích v Dukle a ve Svidníku. Dále navštívili místa přímých bojů jako například Údolí smrti – místo tankové bitvy, dále palebná postavení pod horou Obšár apod. Vystoupili též na tzv. „Krvavou kótu“ 534, jejíž dobytí znamenalo otevření cesty k dalšímu postupu na Slovensko.
Tímto bychom chtěli poděkovat Komunitnímu centru za podporu celé akce.
Mgr. Dagmar Martinková
Předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel
potomek bojovníků Karpatsko-dukelské operace